aneb, nikdy není hotovo...
Stále něco budujeme, předěláváme a doděláváme.
Stále nám chybí dostatek úložišť-někdy mám pocit, že se všechny ty věci množí nějakým dělením. Stále mi chybí dost místa na oblečení (za to si ovšem můžu sama, protože jsem hadrářka-sběratelka), stále nemáme dost místa na knihy, které taky pořád jenom přibývají.
V podkroví na nás čeká pár restů, hlavně přetvoření nevyužitého místa u schodiště na pracovnu. Vše je vymyšleno a naplánováno. O víkendu začínáme ...
To snad není možný, to jsem asi psala já?! Jen pěkně budujte, ale ty knížky vypadají skvěle i takhle vyrovnané. Taky jsem sběratelka-hadrářka a neustále si zoufám z nedostatku úložných prostorů /trošku záminka a trošku pravda/, ale když jsem v rámci úklidového amoku zjistila, že už mám opravdu neskutečné množství hader-jednou-z-toho-něco-ušiju-je-to-škoda-vyhodit, tak jsem se zadrženým dech naplnila vak o velikosti 120 l sudu a hodlám se ho celého vzdát, i když mívám i hříšné myšlenky. Ať vám jde práce od ruky, jak při bourání a stavění, tak potom v nové pracovně .)
OdpovědětVymazat