Bez plánu, bez návrhu

bez seznamu, totálně náhodně nebo spíše chaoticky, vzniká a mění se náš prostor k žití. Stále kreslím nějaké návrhy, připravuju mood boardy, konzultuju barvy, tvary struktury a na to naše bydlení už energie nevybývá...

Když se dopravou poškodí nějaký produkt z QDE-SHOPU, vždycky ho doma někam postavím a ono to funguje...vlastně je to důkaz, že jsem nabídku poskládala dobře:-) Všechno spolu pěkně ladí, i když se to poskládá podle klíče "rozbilo se".

Několik roků už vyhazujeme sedačku z Ikea...je to totální šunt. Lákali na velmi odolnou kůži a ono prd. Po krátké době se "odolná kůže" protrhala a já nemám sílu udělat s tím obrovským krámem něco razantnějšího...tvar je v pohodě, tak mě to až tak nebolí, úpletový potah to jistí.

Stále chybí další skříň na knížky...čeká v garáži na barvu a mé ruce, vylouhovaná, obroušená...u nás chce všechno svůj čas.-)

stolek OAK TRAY

lampa OFFICE

stolek WHITE STONE

Já vím, že každý, kdo zařizuje, chce mít všechno akurát a hned a kompletně...velmi často to nejde, jsou z toho smutné oči a rozladěnost. Věřte, že takhle náhodně a bazarově a napřeskáčku a ledabyle je to mnohem větší zábava:-)

Jak se bydlí v Berlíně?

Třeba mile bohémsky,  jako architektka Sophie von Bülow.

Nový prostor pro bydlení vznikl spojením dvou sousedních bytů v elegantním secesním domě z počátku dvacátého století. Zrodil se úžasně odlehčený, propojený prostor s dostatkem světla. Při rekonstrukci byly co nejvíce ponechány nebo znovu obnoveny původní prvky-štuky na stěnách, dřevěné podlahy, originální francouzská okna. 

Zachování kouzla původního Jugendstil (Art Nouveau) a maximální funkčnost byly pro architektku dvě hlavní mety.

Interiér je potom velmi zábavným  a inspirativním mixem různého...čisté linie, industriální materiály, dekorativní prvky z počátku 20. století a zajímavé kousky z blešáků.  A jako bonbónek Sophie přidala designové perly, které září a přitáhnou na sebe všechnu pozornost. 

Nebo si myslíte, že se dá božská židle BERTOIA (design Harry Bertoia), nástěnné svítidlo POTENCE VITRA (design Jean Prouvé) nebo židle DSW (Eames) přehlédnout? NEDÁ!

Ostatní zařízení může být klidně jednoduché, až skoro obyčejné...jako nízká knihovna, jako velký stůl, kde se pracuje i hoduje. A jako kuchyň, která už jednodušší být nemůže. Přesto je kouzelná! Co třeba kombinace šmrncovního lustru z padesátých let a dílenských lampiček...no krása, jak jinak!

Byt pro příjemné žití s atmosférou nádhernou...och.-)

Foto: Sophie von Bülow

Do Krumlova za industrálem

Myslíte si, že jsem krapet mimo? 

Český Krumlov je přece ta úžasná historická perla! Co láká davy, hodně velké davy... na zámek, na Rožmberky, na jedinečné barokní divadlo, na profláklé medvědy, na ještě víc profláklé otáčko v zámecké zahradě, na kouzelnou atmosféru klikatých uliček. Všechno tohle znám vrchovatě. 

Do Krumlova jezdím pravidelně za svou duší spřízněnou, za kamarádkou Jiřinkou. Pracuje na zámku a za ty roky mě už protáhla všema zákoutíma, všechno povyprávěla...ona tohle město miluje a miluje historii. Pracuje na zámku a taky bydlí na zámku, teda u zámku...v prastarém domě se zdmi metr tlustými. Líbí se jí bydlet víc zabydleně, víc útulně, víc historicky...víc jinak než mě:-)

Když jsem ji řekla, že až přijedu, že půjdeme na oběd do DEPA, že to místo MUSÍM vidět, tak protočila oči a řekla, že v něčem tak šíleném není schopna nic pozřít a ani vidět, že to nemusí.-)

Jasně, že se obětovala, je to přece kamarádka! V DEPU jsme sluply salát, zapily to moštem a bylo blaze...

Interiér téhle hospody je syrový. Není to žádná útulná hospůdka. Je to objekt velikosti i výšky stodoly. Betonové a prkenné podlahy, spousta oceli a železa, elektroinstalace vedená na povrchu. Využití industriálních, renovovaných prvků jednoduše nadchne. 

Je to úžasné osvěžení, když v historickém centru najdete prostor tak zábavně protikladný. 

Za podobou DEPA stojí architektonická kancelář Tomáš Novák.

Víc vám řeknou fotky a úplně nejlepší, je vypravit se tam a vidět to naživo. Report o nabídce jídel a o tom, jak co chutná nebo nechutná a případné hvězdičky ode mne nečekejte, to neumím.-)

když je dům starý a podlaha skleněná...

Práci norských architektů z RRA mám ráda, hodně se mi líbí třeba tenhle dům. 

Zajímavé je i místo, kde pracují. Jejich studio se nachází ve vile z 19. století, kterou zrekonstruovali. Staré a nové ideálně propojené...užitečně, nápaditě, krásně. 

Když se nevyhazuje, ale recykluje, vzniknou věci a kombinace, které nikde nekoupíte...jestli to cítíte stejně, tak se z téhle inspirace asi radujete, jak já:-)

Krásný celý týden!

Zdroj: Reiulf Ramstad Arkitekter

tohle se fakt musí umět...

Interiér berlínského bytu na fotkách ve mě vyvolává velkou touhu,  zkusit si něco podobného. Tolik perfektních nápadů...och, och, och! 

Jde ale o příležitost z kategorie sen nebo velká náhoda. Chceme bydlet uhlazeně s novými věcmi, načinčaně nebo třeba i s odvahou, ale malinkatou. 

Víc nám prostě vyhovuje ladnost a krása na první pohled, lépe se cítíme v interiérech,  mezi věcmi, které jsme už někde viděli, které se líbí většině. Nechceme šokovat, udivovat...tak to je.-)

Vždycky  mě ta inklinace ke konvenčnímu bydlení nejvíc překvapí u mladých...náš Adalbert, například, vytrvale a kategoricky odmítá mít plechový sud v pokoji...no, nemám to jednoduchý, když se nemůžu vyřádit ani doma:-)

Tak se krotím...a ráda, moje nápady mé muže děsí...a já je děsit nechci.-)

Pohodu do nového týdne vám přeju.

stará a zelená jako tráva

Kdo by čekal starou kredenc, netradičně a odvážně vylepšenou trávově zelenou barvou, vedle nové bílé minimalistické kuchyně! 

Asi málokdo. A málokdo má na takovou míchanici buňky a odvahu. Zbožňuju tahle podivuhodná setkání. 

Když je cítit z bydlení humor a radost, tak je to úplně nejvíc. Urputná dokonalost je studená a smutná. Pro  mě:-)

Zdroj: Bernardo bader architekten
Foto: Adolf Bereuter

vyhlížím jaro

Ještě měsíc se tu bude roztahovat zima. Znovu jsme zapadali sněhem, u nás v lese to vypadá jak ve sněhovém království-je to krásné, ale já už vyhlížím jaro. My teplomilci bychom zimu nejraději zrušili. 

Přírodě ale neporučíme...co takhle koupit si něco trochu barevného, veselého? Myslíte, že to pomůže?

V Ikea jsem objevila  zábavné novinky v příjemných barvách.

staré, krásné

Jsem trochu ujetá na staré materiály a řemeslo. Kudy chodím, fotím detaily, většinou blbě, protože telefonem. Postupně mi vzniká roztodivná sbírka fotek zničených dlažeb, rozbitých skel, zaprášených zábradlí, která má pro mne velkou cenu.

Líbí se mi kombinace terasa a mozaiky na první fotce, barvy na starých dlažbách, perfektní řemeslo na starých mřížích a zábradlích. Pražské činžáky jsou plné takových pokladů. 

na stole

Bedýnky od ovoce jsem o víkendu natřela matnou černou barvou. Jedna se teď tváří jako mísa na ovoce, druhá je podnosem na čtyři adventní svíčky...

kouzelné šuplíky

Skříňky s množstvím různých šuplíků mi připadají kouzelné. Čím je jejich materiál starší, opotřebovanější, čím více různých detailů mají, tím jsou zajímavější. 

Někomu víc ladí jejich rustikálnější podoba, mými favority jsou takové ty staré kancelářské kartotéky, nejlépe kovové.

Určitě jste si už všimli, že tyhle vysloužilé kusy nábytku zdobí téměř každý vintage interiér. Já bych takový poklad klidně postavila i do čistě minimalistického interiéru...emoce a humor k bydlení patří. 

Krásnou a inspirativní středu!

 

p o d k r o v í

Respektovat historii a přitom bydlet komfortně a moderně. Tenhle problém se řeší při každé rekonstrukci starého hodnotného objektu.
Tady je ukázka interiéru ve starém domě. Byt má zajímavý lineární půdorys. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit příjemné ale neutrální pozadí, aby oblíbený styl a jednotlivé objekty vynikly.
Bílé stěny, bílé stropy a trámy, vintage kousky a mnoho kuriozit, to je úžasné podkroví starého domu v italském městě Prato.
Mým favoritem je určitě famózní kombinace nepřehlédnutelného scénického lustru a schodiště z železných desek. Perfektní kus nábytku je také zásuvková skříň s patinou z 50. let.
Určitě si pro svou inspiraci najdete něco i vy...

i n s p i r a c e

Dnes jsem  vymýšlena a rozkreslovala kuchyň do komplikovaného prostoru. Teď přemýšlím o materiálech a barvách. Hledám inspiraci a objevila jsem tyto dva obrázky. Nadchla mě jednoduchá krása obyčejných žárovek, nádherné struktury a barvy materiálů. Beton, dřevo, břidlice. V jednoduchosti je klid

inspirace na pořád...

...to je beton, kov, dřevo

přiznaný syrový vzhled

odstíny šedé od antracitu až k bílé

len a bavlna

krásné organické, zaoblené tvary.

To je moje, k tomu se po výletech za leskem a barvami s úlevou vracím...

pondělní r a d o s t

Tak mi ten nový týden začíná příjemně radostně. Možná to bude působit ujetě, ale já  nečekám na ohňostroje a úžasné zážitky a raduju se pro jistotu i z úplných nepatrností, někdy i pitomostí...
Takže teď mám radost z knížky "Bereme, co je" od Věry Noskové 
Není to žádná novinka, nějak jsem se k ní nemohla dostat, ale teď čtu, čtu a jsem nadšená.

No a nové číslo mého milovaného magazínu EST, to je taky dnešní radost. 
Krásné fotky, spousta inspirace a nápadů. Třeba sympatické Village scene, to je moje gusto...
Prohlížet můžete ZDE

Zdroj: www.estemag.com

bedny, bedýnky, krabice

V centru Florencie si ze staré dílny vytvořil obytný prostor architekt Alessandro Capellaro. 
Výsledkem rekonstrukce je velký otevřený prostor s historickými prvky a s kouzelnou atmosférou.
Prostor zdobí nádherné klenby, stěny jsou čistě bílé, na podlaze průmyslová mozaika. 
Originální nábytek byl vytvořen ze zachráněných starých dřevěných beden. Různě seskupeny, vytváří třeba dělící stěnu s funkcí knihovny, mobilní regál s velkými koly, postel, prádelník a dokonce i koupelnové skříňky. 
Vzhled kuchyně je odlišný, je přísně funkční-beton na podlaze, nerezové skříňky a pracovní deska opět z betonu. Nádherný kontrast k té dřevěné přesile.
Alessandrovou vášní je pátrání po různých objektech, krásných i kuriózních. Takže dřevěný, bedýnkový základ doplňují a zdobí designové a vintage kusy, průběžně shromažďované a s láskou vystavované. Krásná je sbírka barevných skleněných váz...