Jak se bydlí v Berlíně?

Třeba mile bohémsky,  jako architektka Sophie von Bülow.

Nový prostor pro bydlení vznikl spojením dvou sousedních bytů v elegantním secesním domě z počátku dvacátého století. Zrodil se úžasně odlehčený, propojený prostor s dostatkem světla. Při rekonstrukci byly co nejvíce ponechány nebo znovu obnoveny původní prvky-štuky na stěnách, dřevěné podlahy, originální francouzská okna. 

Zachování kouzla původního Jugendstil (Art Nouveau) a maximální funkčnost byly pro architektku dvě hlavní mety.

Interiér je potom velmi zábavným  a inspirativním mixem různého...čisté linie, industriální materiály, dekorativní prvky z počátku 20. století a zajímavé kousky z blešáků.  A jako bonbónek Sophie přidala designové perly, které září a přitáhnou na sebe všechnu pozornost. 

Nebo si myslíte, že se dá božská židle BERTOIA (design Harry Bertoia), nástěnné svítidlo POTENCE VITRA (design Jean Prouvé) nebo židle DSW (Eames) přehlédnout? NEDÁ!

Ostatní zařízení může být klidně jednoduché, až skoro obyčejné...jako nízká knihovna, jako velký stůl, kde se pracuje i hoduje. A jako kuchyň, která už jednodušší být nemůže. Přesto je kouzelná! Co třeba kombinace šmrncovního lustru z padesátých let a dílenských lampiček...no krása, jak jinak!

Byt pro příjemné žití s atmosférou nádhernou...och.-)

Foto: Sophie von Bülow

...když otevřu ráno oko, vidím toto

Už jsem tu někde psala, že ložnici nefotím. Je to chudinka odstrkovaná, nedodělaná, nic hezkého k ukazování. Leda bych se rozepsala o tom, že takhle teda ne...

Když jsem se ale konečně dokopala a obarvila závěsy a akčně je i pověsila,  fotila jsem. To, co vidíte, je realita (nečinčám). Zas tak zle nevypadá, viděla jsem horší:-) 

Ale já to mám takhle s celým domem i zahradou...v hlavě mám nakreslený ideální stav, žiju v nehotové realitě. Žiju si ve dvou různých domech najednou a navíc se pořád v myšlenkách někam stěhuju.-) 

propojení

vnitřku s venkem je mi hodně blízké. Být v teple, když je venku nevlídno a mít přitom pocit, že jsem venku a mít k tomu krásný výhled...úžasný pocit. 

Pravda, nejde to využít všude. Samotný domek ve volném prostoru, aby pohledal. Domečky se staví na holých pláních, natěsnané jeden na druhém a pak se spíš řeší nesoukromí a vysoké ploty a rychle rostoucí stromy.

Dům, projektovaný norskými architekty z Reiulf Ramstad Arkitekter  pro velkou rodinu, perfektně pouští okolní divočinu dovnitř...musí to být úžasně zvláštní pocit, mít tak velmi otevřený dům. 

Chtěla bych to zakusit. Náš dům je proti tomuhle jak středověký hrad. Asi se budeme na jaře probourávat...do lesa. Jdu zjistit, co na to můj muž. U nás by to totiž šlo:-)

A mimochodem, interiér domu stojí také za jedno velké obdivné ááách.

Foto: Reiulf Ramstad ARKITEKTER a Soren Harder Nielsen 

tohle se fakt musí umět...

Interiér berlínského bytu na fotkách ve mě vyvolává velkou touhu,  zkusit si něco podobného. Tolik perfektních nápadů...och, och, och! 

Jde ale o příležitost z kategorie sen nebo velká náhoda. Chceme bydlet uhlazeně s novými věcmi, načinčaně nebo třeba i s odvahou, ale malinkatou. 

Víc nám prostě vyhovuje ladnost a krása na první pohled, lépe se cítíme v interiérech,  mezi věcmi, které jsme už někde viděli, které se líbí většině. Nechceme šokovat, udivovat...tak to je.-)

Vždycky  mě ta inklinace ke konvenčnímu bydlení nejvíc překvapí u mladých...náš Adalbert, například, vytrvale a kategoricky odmítá mít plechový sud v pokoji...no, nemám to jednoduchý, když se nemůžu vyřádit ani doma:-)

Tak se krotím...a ráda, moje nápady mé muže děsí...a já je děsit nechci.-)

Pohodu do nového týdne vám přeju.

Ukažte, co máte rádi,

obklopte se věcmi, které vám poskytnou potěšení...to jsou dva tipy pro příjemné bydlení od scénografky Nadia Nabil Korsbaek. 

Na její byt ve starém domě v Kodani se právě koukáte. Nadia si tu se svou rodinou bydlí po svém-barevně a vesele.

Ke starým dveřím s výplněma a barokní klikou klidně nechala v kuchyni a na chodbě vylít epoxidovou podlahu-ta se kupodivu dost dobře snese i se starosvětským dekorem tapet. 

Zařízení bytu je poskládané z různých zdrojů-bazary, blešáky, designové obchody, věci nalezené i darované. 

Trochu dramatické, hodně hravé, zaručeně originální a své.

Zdroj: Femina

byt ze skladu

Architektka Karin Matz ze Stockholmu si své vlastní bydlení vysnila a taky vybudovala z opuštěného a vybydleného starého skladu. Místo v centru pro ni mělo ten správný šarm a taky úžasný výhled. Dokončený byt je výsledkem téhle fascinace zajímavým místem, bez které to nejde, když se vrháte do takového projektu.

Na 36 metrech čtverečních dokázala vytvořit vzdušný a velkorysý prostor. Některé původní prvky zůstaly, zajímavě působí odkryté vrstvy různých povrchů. 

Zařízení muselo být z kategorie levné. Ale vůbec to nevadí, protože vznikla zajímavě různorodá koláž-je tu kožená sedačka z bazaru, levitující deska na spaní, kuchyň a skříně na míru podle návrhu Karin,  starý jídelní stůl přetřený zelenou barvou, okolo plastové židle Eames, a zbytek-svítidla, police, skříňky-jsou další hezké bazarové kusy.

Žádná uhlazenost s narafičenými designovými kusy pro oko. Příjemně normální, trochu bohémské, rozhodně inspirativní...

Zajímavé, co myslíte?

Více se dočtete a uvidíte TADY.

Jak jsem ho nakonec nevyhodila...

Nebojte se, nebudu se rozepisovat o svéhlavém muži nebo o odbojných synech:-), bude to o stařičkém koberci. Vlněném, barevném, s třásněmi.

Je to strašně dávno, co ležel na parketové podlaze v domě mého dětství. V 60. letech asi ještě byli lidé infikovaní noblesou let minulých. A očividně bylo v té době možné něco takového normálně koupit. 

Bohužel estetika let 70. toho vlněného solitéra odfoukla a skončil na půdě. Bylo potřeba udělat místo kobercům ode zdi ke zdi. Takovým těm celým umělohmotným...

Vlněný koberec přečkal desítky let vyhnanství docela v pohodě. Když jsme dům částečně vyklízeli, tak to byla jedna z mála věcí, která neskončila v kontejneru.

Odvezla jsem si ho k nám domů, nejdřív byl v ložnici a když si rodina zvykla, přesunula jsem ho do společného přízemí... 

Já vím, že se sem až tolik nehodí, že je to příliš eklektické, že existuje asi stopětapadesát jiných koberců, které by byly lepší. Barevně, stylově a já nevím jak ještě...Jenže o tom bydlení není, to naše určitě ne. 

Já jsem pták stěhovavý, bydlet můžu skoro kdekoliv, jsem schopná zvednout kotvy ze dne na den...nemám k domům a místům nostalgické vztahy, ale těch pár věcí, které mi připomínají hezké okamžiky dětství, ty sebou tahám, i když mí muži z toho mají oči navrch hlavy.

Přeju vám krásný víkend a moc děkuju za všechny návštěvy a komentáře. 

minimalistický mix

Jak to dopadne, když Dánka Stine zabydluje se svým švýcarským manželem a třemi dětmi dům ze 70. let? Já bych si těžko představovala něco výrazně jiného, než to, co vidíme na fotkách.
Dánsko-švýcarský purismus, kvalita, věci s pamětí a designové perly.

Via: bolig

staré dveře...

mám v plánu o ně někde zakopnout. Budou opřené někde u kontejneru se sutí a nebude o ně nikdo stát. Krásné, masivní, perfektní řemeslo, ideálně s krásnou klikou a panty. Budou moje, moc potřebuju zajímavé pozadí a desku na focení. 

Když těch nalezenců bude víc, budu čekat, až se přihodí, že se někomu budou hodit.

Dá se s nimi kouzlit...můžou se stát stolní deskou, čelem postele, obložením nebo zase dveřmi...

nakousnutý červený nanuk

na zdi, tak tomu se fakt směju. Malý, skromně zařízený byt ve Stockholmu díky zmrzlině nad gaučem jiskří humorem. 

Líbí se mi to!

Zdroj: fantasticfrank

jak se bydlí v Japonsku...

mám ráda japonskou architekturu a už několikrát jsem tu ukazovala zajímavé, netradiční, promyšlené domy s úžasnými interiéry, nad kterými žasnu a které mě dost inspirují. 

Jsou to ale povětšinou výjimečné projekty známých architektů. A nevznikají jak na běžícím pásu. 

V Japonsku, tak jako u nás, osloví architekta velmi málo lidí. Také tam se staví hlavně podle katalogových projektů.

Jak teda bydlí ta většina? Opravdu jsou japonské interiéry tak minimalistické, jak na fotkách z architektonických kanceláří? 

Zajímavě zabydlené interiéry zajímavých lidí najdete na LIFECYCLING. 
Zjistíte, že i v Japonsku se zařizuje nábytkem co dům, půda, bazar dal, že i oni mají potřebu shromažďovat a vystavovat a že i tady najdete interiéry vysloveně zakramařené. 

Zábavné pokoukání přeju!