čtvrtek 28. listopadu 2013

čekání na světlo,


na normální jasný den se někdy protáhne. Zvlášť tady u nás. Všude kolem domu jsou vysoké stromy a o světlo je teď na podzim opravdu nouze. 
Víc jak týden obloha připomínala tmavou deku. Včera byl konečně jasný den a slunce se prodralo i do našich oken. 
Snažila jsem se nafotit všechny resty, ale ono to i s aranžováním nejde tak snadno a rychle, tak jsem stejně nestihla všechno. Ale pár nových fotek do e-shopu z toho bude.

Když máte foťák v ruce, tak vám to nedá a občas fotíte i úplné blbosti, třeba náhodné a dočasné obrázky na zdi. Tohle vytvořilo světlo a perlinka natažená na okně...

Moje blízká duše, Renata, slaví velké výročí a rozdává dárky, nakoukněte na blog KOKINO-HOME.






pondělí 25. listopadu 2013

hand-made by Quality Design



Jednoduché, bez ozdob a cinkrlátek a hodně velké, tak takové tašky  mám nejraději. 
Musí se do nich vejít nálož knížek půjčených v knihovně nebo foťák s katalogy a všemožnými papíry, když jedu ke klientům nebo nákup a nebo všechno najednou.

Velká taška z pevného lnu, vlny a bavlny v téměr minimalistickém vzhledu je teď v nabídce 
e-shopu. Naše kolekce textilních doplňků se pomalu dere na svět...

kdysi,




před mnoha a mnoha lety (je to strašně dávno, nepřeháním) to byl dlouhý svetr s dřevěnými knoflíky. Všechny jsme po něm toužily a chtěly ho  mít-svetr z vlny Valaška. 
Nic normálního v obchodech nebylo a když se nějaký slušný vohoz dal pořídit, stal se uniformou. Nosily jsme to všechny a měly z toho radost...dnes, kdy jsou tu stovky obchodů-od tržiště po Pařížskou- věc těžko představitelná.
No tak tenhle vytoužený model jsem nikdy nevyhodila, pouze jsem ho zpátky vrátila do podoby klubíček. Střih a celý vzorník plastických vzorů na jenom místě nebylo to pravé a šik, ale vlna byla kvalitní.





Klubíčka vypárané vlny čekala a čekala až jsem z nich upletla deku, deku se zapletenýma vzpomínkama...nemůžu napsat vzpomínkama hezkýma na bezstarostná léta studentská, protože hezky nebylo. Fakt nevím, jestli se v tom moc nebabrám, ale čím jsem starší, tím víc mi dochází, jak ta doba byla hnusná a ještě hnusnější... to jsem trochu odbočila do houštin.

Ale ta vlněná deka je hezká a příjemně teplá, zachumlávací a pletení bez složitého počítání je lék na špatnou náladu. Tak raději pletu, aby bylo pořád veselo.


Pokud máte náladu na soutěžení, koukněte na Anunkblog, začínáme s adventním rozdáváním. A ta moje krásná konývka porcelánová za nějaký ten vzkaz a like stojí, si myslím.
A pokud se náhodou nezadaří v e-shopu jich mám ještě dost:-)

Krásné pondělí a celý týden.





pátek 22. listopadu 2013

jak bydlí



Jak přenést do evropského bydlení lásku ke všemu japonskému? Třeba tak, jak to udělal designer Lars Vejen. 
V mládí strávil několik měsíců v Japonsku a byl zasažen...japonskou kulturou, estetikou, uměním, řemeslem, designem. Japonsko se pro něj stalo vášní na celý život. 
Stejně jako potřeba klidu a rovnováhy, kterou přenesl do interiéru svého mezonetového bytu.




Celý byt rekonstruoval, interiér si sám navrhl. Některé kusy nábytku jsou jeho návrhy, které se vyrábí. Jednoduchý čistý styl si dobře rozumí s různými předměty dovezenými z Japonska. 

Zajímavá je absence černé barvy, Lars ji postupně ze svého bytu vyřazoval až zůstala pouze na jednom rámečku. Nechce v bytě velké barevné kontrasty, chce soulad měkkých jasných odstínů bílé, šedé, hnědé.




Celý byt je jednoduše krásný. Líbí se mi celková klidná atmosféra, líbí se mi moje oblíbená skrumáž různých židlí u jídelního stolu, líbí se mi obrazy, úžasně čistá bílá kuchyň. 
Zajímavý je kutloch s tatami úplně pod střechou, zajímavé a inspirující je umístění pracovního stolu nad schodištěm tak, že nahrazuje zábradlí. 
Ta celková harmonie je moc příjemná, v bytě není moc předmětů, přesto působí mile zabydleně.

Zdroj: bo bedre

pátek 15. listopadu 2013

vánoční dárkování


na e-shopu začíná. Konec roku je ten nejlepší čas na to, aby si každý udělal trochu radosti. 
A jestli, tak jako já, už asi sto let toužíte po stojací lampě s obrovským obloukem, máte šanci si tuhle touhu splnit. 



Má to ale malý háček, LAMPA ARC potřebuje místo, hodně místa. To aby krásně vynikla. Tak popřemýšlejte, který kout vyklidíte...  

No a můj první dárek pro vás je sleva 1000 Kč na tuhle nej lampu.  A protože černá se mi líbí nejvíc, přidám vám k ní malý dárek, malé překvapení.

Vy všichni, kdo lampu nepotřebujete, nezoufejte, protože další dárky ještě přijdou. Už teď přemýšlím, který STOLEK by se vám líbil asi tak nejvíc. Napište, který že který.

čtvrtek 14. listopadu 2013

strohé, betonové...



to mi ladí a strašně ráda bych v tom i přebývala. Z těch strohých místností jde taková síla! 
Vždycky když se na takové obrázky koukám, uvědomím si, jak strašně jsme doma zakramaření zbytečnostma, kolik je tu nanicovatých předmětů. 
Nic nového nekupuju, věcí se zbavuju a objektivně musím říct, že někdo by si mohl i myslet, že čekáme na zapomenuté stěhováky s naším nábytkem... 
Já jsem ale rozhodnutá ubírat a nepotřebovat...a když už kupovat, tak jenom NĚCO, co bude krásné i samo samotinké v betonovém hangáru.




pondělí 11. listopadu 2013

do e-shopu přibyly protivy,



které se přitahují a které vůbec nejsou protivné. Dva krásné stolky-každý je jiný, podobné si jsou svou jednoduchostí.

Jeden má místo nožek kovovou síť, takovou skoro krajku, takže je tuze elegantní. 
Ten druhý šel kolem staveniště a odnesl si osb desku a je z něj veselý stolek v trendy stylu zvaném staveniště. Sklápěcí nohy a dvě velikosti jsou prima detail.
Tyhle novinky dovezené z Holandska najdete už teď v našem QDE-SHOPU.

Postupně přidávám další zboží, takže je pořád  na co se těšit-určitě minimálně na zítřek, kdy přibude lampa lamp, opravdová krasavice...
Tento týden na mě čeká focení s vánoční atmosférou, tak jdu vymýšlet a tvořit něco jako handmade dekorace.

čtvrtek 7. listopadu 2013

odpočívám




tak, že začnu dělat něco jiného. 
Od pondělka jsem cítila, že musím na chvíli vypnout, dát si pauzu a odpočinout si od všeho kreslení, důležitých schůzek, hledání těch nejlepších věcí pro klienty a do e-shopu
Všechno jsou to ty nejúžasnější činnosti, ale občasná pauza je nutná...to aby člověk měl pořád ten správnej "drajv".

Listí už je tak trochu pohrabané, zbytek nechám na přírodě, já to zahradní šlechtění nemusím, však asi víte... 
Přesunula jsem se do svého kutlochu, rozuměj místo na šití, žehlení, skladování zásob látek a taky (v nouzi největší) pro přespání nebohých hostů-na druhou stranu, kdo má rád tvůrčí bordel, tak to obvykle ocení a kdo ne, tak si náladu spraví čarokrásným výhledem do listnatého lesa:-)

Takže koukám do té divočiny, poslouchám rádio a stříhám a šiju a je mi fajn...
Zatím z téhle relaxační pauzy vylezly dva polštáře, které jsem ukázala na našem Anunkblogu a taška, která brzy poputuje do světa...



pátek 1. listopadu 2013

v doxu




teď můžete vidět i výstavu "Kde domov můj". Tenhle sugestivní název láká na výstavu o přemýšlení, o vyjádření pocitů různých umělců nad otázkou kde domov, co domov, jak domov... 
Výstava vás přinutí zamyslet se, je působivá a projekty s ní spojené ještě více.

Osobně mi to pátrání po domově v národní hymně vždycky připadalo divné, 
až později jsem to pochopila-rezignovaně, cítit se tady doma je opravdu těžké...
Proto vnímám každou pozitivní aktivitu pro vylepšení veřejných prostorů, pro příjemnější žití, pro spolužití, jako hodně potřebnou. Třeba další generace to tu už budou mít rády, nevím.

Já svůj domov nemám spojený s žádným určitým městem, domem, moje doma může být kdekoliv, podmínkou je blízkost mých milovaných blízkých...
Úžasné prostory DOXu jsem včera procházela s Renatou a Klárou, jsme stejně "postižené"- jásáme a smějeme se stejně, bylo nám blaze.