středa 30. dubna 2014

Tak takhle


brutálně začínají všechny rekonstrukce.
Fáze bourání a odstraňování všech věkovitých nánosů je hodně nepříjemná práce. My to masochisticky máme rádi... když se vám totiž místo bytu rozporcovaného různými příčkami otevře volný prostor, je to radost. A víte, že je to ono:-)



neděle 27. dubna 2014

nevyhazovat,


neničit, nespálit v kamnech...když objevíte kus trámu ze starého krovu. 
My jsme tenhle kousek zachránili před vyhozením na poslední chvíli...je to takový malý zázrak, protože je z velmi starého krovu, je na něm poznat stará ruční práce a má opravdu impozantní tloušťku. 


Po obrušovací kůře se ukázala nádherná kresba dřeva. Zatím slouží jako odkládací stolek a to mu i zůstane...jen ho asi ještě čeká cestování po domě než si na sebe zvykneme, než se u nás zabydlí:-)





Na fotkách je vidět, že nemáme lautr všechno z bazaru a kontejnerů, že mi to nedá a občas si pořídím něco úplně nového. Lampa Reader a porcelán Bohemia White z našeho QDE-SHOPu.
Krásnou neděli přeju.

sobota 19. dubna 2014

co čtu...


nejen u dnešní snídaně, ale už několik dnů zpátky pročítám rozhovory s českými architekty...rozhovory všeho druhu miluju (je to asi úchylka všech zvědavých blíženců) a rozhovory s architekty v knize "Město mezi domy" jsou úplnou lahůdkou.



Něco o kráse v architektuře...
Z rozhovoru s arch. Romanem Kouckým:
"Všiml jsem si, že často a rád používáte slovo "krása". Nemyslíte, že jde o krajně subjektivní pojem?
  Když se budete bavit s lidmi, kteří opravdu řeší podstatu věcí, a to v jakémkoliv oboru, tak stejně nenajdete jiné slovo a dostanete se k tomu, že to musí být v závěru krásné. Například zlatý řez není "jen" matematický vzorec, ale krásný vzorec. Když je věc obecně udělána správně, třeba technicky, tak je většinou také krásná. Jenže je pravda, že se s tím špatně operuje, a proto vítězí pseudotechnici, kteří jsou schopni vyvolat dojem, že nejlepší je jen to, co se dá spočítat (třeba zateplení domu). Řeknete-li ale, že věc musí být především ve své podstatě krásná, nikdo tomu nechce rozumět. Dozvíte se třeba, že práv vaše krása se nikomu nelíbí. Ale já si stejně myslím, že ve výsledku je krása docela objektivizovatelná. Asi stejně jako pravda. Možná je vždy potřeba čas. Poznat krásu se musí každý neustále učit. Já jsem přesvědčen, že to jde.
Jak?
  Jak je možné, že vychází tolik knih o jednom jediném domě, jako je třeba Corbusierova vila Savoye nebo Wrightův dům nad vodopádem - nebo i vily jako Tugendhat nebo Müller, abychom zůstali doma? Protože jsou prostě krásné.

Z rozhovoru s arch. Petrem Pelčákem:
Co pro vás znamená pojem krása? Jde o kategorii, kterou ve své architektonické tvorbě zvažujete?
  Krása je skutečný smysl všeho činění. Používat proporcionální pravidla a propočítávat poměry fasády je však těžké v kombinaci s ekonomickými a jinými omezeními ze strany zadavatele. Estetika musí být skloubena s funkčností, ekonomií a vkusem investora, což zabere mnoho času a stojí mnoho nervů..."

Je škoda, že hovorů o architektuře, o bydlení, o designu, o kráse nejsou plná všechna média (místo těch negativních hnusů). 
Jak jinak učit poznávat krásu?

sobota 12. dubna 2014

zahrada


jde teď trochu stranou...nestíháme. Vypadá to, že naše plány, udělat ji trochu hezčí a víc k užitku, se opět přesunou do další sezóny. Nijak nás to ale netrápí, na programu jsou důležitější věci a navíc k nám ta neupravená divočina nějak víc pasuje:-)


Vyvýšené záhony zůstávají v kolonce nesplněno. Z toho co dům a mé síly daly, jsem udělala alespoň záhony provizorní. Maliny dovezené od mé božské mother in law se mají k světu...vždycky mě strašně překvapí, když cokoliv mnou zasazené, roste...




pátek 11. dubna 2014

krásný pátek to byl...



Nevím kolikátá už je to moje kuchyň, na tabulky a statistiky jsem totální ignorant. Vím, že za ty roky jich bylo moc...nic to ale nemění na tom, že když se montuje, jsem vždycky lehce nervózní. Musím spoléhat na to, že já jsem všechno naměřila a nakreslila bez chyby, že všichni ostatní udělají svou práci správně a že to všechno do sebe perfektně zapadne. A pořád všechno hlídat...
Chlapi včera zvládli větší část montáže a dneska kameník zaměřil kamennou desku. Není to žádná hrc frc akce, měří se toho spousta-délky, hloubky, úhly, všechny výřezy, plánují se výztuhy, spodní leštění...
Ale všechno jde jak má a mám z toho fajn pocit.

Na odpoledne jsem si naplánovala schůzku z klientkou v Mistral Café Tam to mám moc ráda (objevila ho pro nás moje brněnská duše spřízněná, Renata...zajímavý interiér včetně toalet, příjemná obsluha a fajn jídlo (který já zas tak moc neřeším). Vždycky pozoruju tu litou podlahu se vsazenými dílky a dneska jsem si ji konečně i vyfotila...
Krásný pátek to byl:-)


čtvrtek 10. dubna 2014

Tak vypadá


mozaika z tohoto týdne...jsem pořád na cestách, pořád telefon na uchu. Nestíhám kreslit, nestíhám psát. Dokončujeme zakázku a to je vždycky adrenalinová jízda. Stačí, když jeden článek selže a už se to sune...do pryč. 
Včera jsme konečně dovezli vyrobenou kuchyň z továrny v Německu, dnes montujeme, zítra si přijede kameník zaměřit pracovní desku, pak sklenáři obložení...
Mám kolem sebe jenom samý drsný chlapy, nic k závidění, je to někdy boj:-) 
Už se těším na klidný víkend.

pondělí 7. dubna 2014

pro radost...




takové chic psaníčko bych si pořídila...
Okukuju ho už dlouho, v tom omotaném popruhu je celé jeho kouzlo a zároveň největší past. 
Je jasný, že v rychlosti se do něj nedostanu a taky nevím, co s tím dlouhým rozmotaným popruhem...

No, na to že je pondělí a nevím, co dřív, mám docela zbytečné modes robes starosti:-), ale já to takhle "ředím", aby mi ze starostí vážných jednoho dne "nepřeskočilo". 
Krásné celé pondělí ať máte a děkuju za všechny návštěvy a komentáře a vůbec:-)

pátek 4. dubna 2014

co čtu...


No, zjišťuju, že poslední přečtené knížky nebyly žádným zábavným čtením pro vylepšení nálady...příběhy o životních průšvizích a tragédiích mi nevadí, nemám z toho depky. Ani u knih od Radky Denemarkové nemusím pojídat čokoládu:-) 
Tyhle dvě hubené knížky jsem právě dočetla a za přečtení určitě stojí. Jsou hodně o ženách, ale nečekejte žádnou romantiku, tím já se nezdržuju....lidi jsou někdy zvláštní cháska a je dobré to vědět.


Zvlášť mě bavila estonská Očista, mám ráda severské autory, ale tohle je ještě úplně něco jiného. Od Sofi Oksanen teď hledám další a další...



čtvrtek 3. dubna 2014

venkovská idyla


Thomas a Peg Lindstrand hledali dlouho, než našli svůj vysněný dům-chátrající statek ve švédském Skane. Dům už je dnes opravený a je zařízený rekonstruovaným nábytkem z Indie, který také prodávají ve svém obchodě Alma Artur.







Celý dům zdobí původní odkryté trámy, nově koupený nábytek stojí vedle toho z Indie a z různých blešáků...venkovská idyla, interiér, který dává smysl.



obchod Alma Artur


středa 2. dubna 2014

staré, nové, emoce...


Staré potlučené keramické nádobí postupně putuje pryč z domu a náhrada je jasná...Bohemia White. Musím přece otestovat, co nabízím a prodávám v e-shopu :-) 
Se mnou je to složité, abych se k té výměně konečně odhodlala, musím mít víc jak jeden důvod.

Co ovšem zůstává je moje harampádí...ta plechová, krapet ( krapet hodně) orezlá konývka má úplně suprový povrch. Našla jsem ji kdysi na hromadě vyhozených krámů u domu, který byl naším prvním domovem...samé vzpomínky sebou tahám. 
Dnes mám trochu nostalgickou náladu, před dvaceti a šesti lety jsem porodila svého staršího syna, když si na ten šílený i krásný den vzpomenu, jsem totálně naměkko...samé emoce. Uf...a čas pádí.
Krásný den, všem:-)



úterý 1. dubna 2014

cestovat




za prací a za svými klienty mě hodně baví. Beru to jako výlet a vlastně přitom pracuju...báječné dva v jenom! 
Je mi docela jedno, kam jedu, všude je co okukovat a všude jsou úžasný lidi (já vím, že mám asi velký štěstí, protože ti moji, jsou vždycky super:-)
Včerejší cesta do Hradce Králové byla fajn, bylo krásně...a bylo tam krásně. 
Mají tam třeba hezké nádraží-obě dvě, perfektní parkování pro kola za 5 Kč, zajímavý a hezký venkovní mobiliář-všude stojany na kola a do toho rozkvetlé magnolie...