středa 13. května 2015

jarní zahradní cukání


Pro mě je zahrady škoda!  Všichni zahradníci a i ty, moje milá mother in law, promiňte, ale já na zahradě nejraději sedím a jen tak hledím nebo čtu nebo přemýšlím nebo si kreslím nebo si pletu... 
Když se o nějaké pěstování pokusím, dopadne to nevalně. 
S každým jarem to vždycky přijde,  snaha alespoň trochu ten plac vyrvaný lesu, zkulturnit a udělat ho více užitečným. 
Prohrávám, nemám správně zelené ruce, neumím to. Každý rok to své snažení uzavřu s tím, že příroda a les má u nás navrch. 

A ono mi to vlastně vůbec nevadí, protože mě se ta neuspořádaná divokost líbí. Vlastně nevím, proč to do mě každé jaro vjede...jestli já se moc nedívám na televizi:-)



čtvrtek 7. května 2015

...když otevřu ráno oko, vidím toto


Už jsem tu někde psala, že ložnici nefotím. Je to chudinka odstrkovaná, nedodělaná, nic hezkého k ukazování. Leda bych se rozepsala o tom, že takhle teda ne...
Když jsem se ale konečně dokopala a obarvila závěsy a akčně je i pověsila,  fotila jsem. To, co vidíte, je realita (nečinčám). Zas tak zle nevypadá, viděla jsem horší:-) 
Ale já to mám takhle s celým domem i zahradou...v hlavě mám nakreslený ideální stav, žiju v nehotové realitě. Žiju si ve dvou různých domech najednou a navíc se pořád v myšlenkách někam stěhuju.-) 




pondělí 4. května 2015

Do Krumlova za industrálem


Myslíte si, že jsem krapet mimo? 
Český Krumlov je přece ta úžasná historická perla! Co láká davy, hodně velké davy... na zámek, na Rožmberky, na jedinečné barokní divadlo, na profláklé medvědy, na ještě víc profláklé otáčko v zámecké zahradě, na kouzelnou atmosféru klikatých uliček. Všechno tohle znám vrchovatě. 
Do Krumlova jezdím pravidelně za svou duší spřízněnou, za kamarádkou Jiřinkou. Pracuje na zámku a za ty roky mě už protáhla všema zákoutíma, všechno povyprávěla...ona tohle město miluje a miluje historii. Pracuje na zámku a taky bydlí na zámku, teda u zámku...v prastarém domě se zdmi metr tlustými. Líbí se jí bydlet víc zabydleně, víc útulně, víc historicky...víc jinak než mě:-)
Když jsem ji řekla, že až přijedu, že půjdeme na oběd do DEPA, že to místo MUSÍM vidět, tak protočila oči a řekla, že v něčem tak šíleném není schopna nic pozřít a ani vidět, že to nemusí.-)
Jasně, že se obětovala, je to přece kamarádka! V DEPU jsme sluply salát, zapily to moštem a bylo blaze...


Interiér téhle hospody je syrový. Není to žádná útulná hospůdka. Je to objekt velikosti i výšky stodoly. Betonové a prkenné podlahy, spousta oceli a železa, elektroinstalace vedená na povrchu. Využití industriálních, renovovaných prvků jednoduše nadchne. 
Je to úžasné osvěžení, když v historickém centru najdete prostor tak zábavně protikladný. 
Za podobou DEPA stojí architektonická kancelář Tomáš Novák.




Víc vám řeknou fotky a úplně nejlepší, je vypravit se tam a vidět to naživo. Report o nabídce jídel a o tom, jak co chutná nebo nechutná a případné hvězdičky ode mne nečekejte, to neumím.-)

pondělí 20. dubna 2015

nakonec se nešilo,


nakonec se barvilo:-)
Bílé průhledné závěsy z ložnice byly dost okoukaná nuda. Dlouho jsem se chystala, že s nimi něco provedu. 
Nakonec ke mě ta správná myšlénka doputovala o víkendu. Mezi pečením koláče, a vařením oběda jsem stihla zasmradit a napařit kuchyň barvením. V nevhodnou dobu, v časovém presu, s malým hrncem, ale s velkou chutí:-)
Naředila jsem šedou barvu na textil a konce látek jsem postupným ponořováním hezky vystínovala. Nic složitého, nic světoborného, určitě tenhle primitivní proces všichni znáte. 
Z výsledku mám radost, protože to dopadlo podle mých představ a vypadá to hezky...mě se to teda líbí.-)





pátek 17. dubna 2015

A bude se šít


U šicího stroje jsem neseděla tak moc dlouho, že ani nevím, kdy naposled. Chybí mi to. 
Když je ale ostatní práce tolik, tak mám zábrany utrácet čas činností ne zrovna nutně potřebnou. Na druhou stranu mám takovou zásobu látek a úžasných prastarých zbytků ještě po prababičce, že bych měla občas něco materiálu zpracovat a vytvořit věc novou, aby se uvolnilo trochu místa. 
To by bylo rozumné. Já jsem ale tvor nerozumný, protože klidně jdu a koupím látku novou, vlastně rovnou tři, puntíkaté, kytkaté. 
Mám ale v úmyslu je sofort zpracovat. Budou nové polštáře. Potřebuju domů přidat trochu hravosti, když už s barvama šetřím.  Puntíky a obrovské květy jsou na to akorát.


(Látky kupuju všude možně, nejraději ty zajímavě zlevněné nebo rovnou zbytky za pár korun v Holešovicích v Jateční ulici TADY. Tyhle tři jsem výjimečně pořídila na dálku TADY

Krásný a tvořivý konec týdne vám přeju:-)

neděle 12. dubna 2015

Nedělní ráno

porcelán z kolekce Bohemia White a Bohemia Cobalt

si užíváme. I když pracujeme, i když někam frčíme. Vstáváme dřív, aby bylo na pohodou více času. 
Po delší době jsem včera koupila tištěný Reflex. Kvůli extra příloze. Všechny ty zajímavé domy znám, stejně jsem ale neodolala...ale ono je tam toho k přečtení mnohem více:-) 
Užijte si krásnou neděli!




středa 8. dubna 2015

Ženy na zdi


Kolem mě je přesila mužů, doma i v práci. Abych to vyvážila (rovnováha, to je moje), hýčkám si všechny svoje kamarádky a duše blízké a nejbližší. A doma, doma máme ženy na zdi. 
V ložnici, kterou nefotím, jsou reprodukce fotek od Drtikola. Po domě kolují fotky od Kratochvíla, ty určitě znáte, protože je zbožňuju a fotím je pořád. Teď přidávám plakáty s ženami tajemnými a nadpozemsky krásnými od Rubena Irelanda, které máme v qde-shopu a které se přepravou třeba občas trochu pokrčí a je záhodno je nechat doma:-)









úterý 31. března 2015

Proměna ložnice


v dubnovém čísle magazínu Nové proměny bydlení je práce Andrey Beranové. Krásná kombinace barev, přírodního dřeva a do toho celá černá stěna...tohle se neomrzí. A moje oblíbená retro skříňka s černobílými šuplíky je tutovka a tady zafungovala skvěle. 
Andrea na doplnění vybrala náš černý stolek TWO TONE. Pasuje sem perfektně a černobílé PLAKÁTY a kartičky přilípnuté na zdi jakbysmet.
Andrea umí:-)







neděle 29. března 2015

Je neděle večer,

po sobotní pauze (jo, už je to tak, celou sobotu jsem to vydržela a byla jsem vypnutá, úplně off-line) opět klinkají maily a hlásí se zprávy a "lajky" na fb a instagramu. 
Maily od mé účetní udělaly šlus za nedělním poklidem. Debaty nad daňovým přiznáním člověka vyburcují k plnému pracovnímu nasazení...mě teda určitě:-)
Když už jsem vyburcovaná, tak rovnou dělám  post na fb a tuto sem na blog a sepíšu seznam úkolů na pondělí pro sebe i pro ostatní...a už se na to pondělí těším, protože všechno zas poběží v normálním tempu, jakože pracovat dovoleno.
Být volná noha a pracovat doma a nemít nad sebou šéfa, chce řád. Jinak práci odkládáte a nic neuděláte nebo pracujete pořád. Já mám problém s tím druhým. Vlastně imrvere mám nic moc pocit, že nemám hotovo. Proto každý večer sepisuju úkoly na další den a pak odškrtávám. Když je splněno, tak bych měla mít volno...odškrtávání mi jde, volno nee:-)

Takhle se mi poskládal můj INSTAbřezen a TADY ještě něco navíc.

pondělí 23. března 2015

když je dům starý a podlaha skleněná...


Práci norských architektů z RRA mám ráda, hodně se mi líbí třeba tenhle dům
Zajímavé je i místo, kde pracují. Jejich studio se nachází ve vile z 19. století, kterou zrekonstruovali. Staré a nové ideálně propojené...užitečně, nápaditě, krásně. 
Když se nevyhazuje, ale recykluje, vzniknou věci a kombinace, které nikde nekoupíte...jestli to cítíte stejně, tak se z téhle inspirace asi radujete, jak já:-)
Krásný celý týden!
















Zdroj: Reiulf Ramstad Arkitekter