pátek 17. dubna 2015

A bude se šít


U šicího stroje jsem neseděla tak moc dlouho, že ani nevím, kdy naposled. Chybí mi to. 
Když je ale ostatní práce tolik, tak mám zábrany utrácet čas činností ne zrovna nutně potřebnou. Na druhou stranu mám takovou zásobu látek a úžasných prastarých zbytků ještě po prababičce, že bych měla občas něco materiálu zpracovat a vytvořit věc novou, aby se uvolnilo trochu místa. 
To by bylo rozumné. Já jsem ale tvor nerozumný, protože klidně jdu a koupím látku novou, vlastně rovnou tři, puntíkaté, kytkaté. 
Mám ale v úmyslu je sofort zpracovat. Budou nové polštáře. Potřebuju domů přidat trochu hravosti, když už s barvama šetřím.  Puntíky a obrovské květy jsou na to akorát.


(Látky kupuju všude možně, nejraději ty zajímavě zlevněné nebo rovnou zbytky za pár korun v Holešovicích v Jateční ulici TADY. Tyhle tři jsem výjimečně pořídila na dálku TADY

Krásný a tvořivý konec týdne vám přeju:-)

neděle 12. dubna 2015

Nedělní ráno

porcelán z kolekce Bohemia White a Bohemia Cobalt

si užíváme. I když pracujeme, i když někam frčíme. Vstáváme dřív, aby bylo na pohodou více času. 
Po delší době jsem včera koupila tištěný Reflex. Kvůli extra příloze. Všechny ty zajímavé domy znám, stejně jsem ale neodolala...ale ono je tam toho k přečtení mnohem více:-) 
Užijte si krásnou neděli!




středa 8. dubna 2015

Ženy na zdi


Kolem mě je přesila mužů, doma i v práci. Abych to vyvážila (rovnováha, to je moje), hýčkám si všechny svoje kamarádky a duše blízké a nejbližší. A doma, doma máme ženy na zdi. 
V ložnici, kterou nefotím, jsou reprodukce fotek od Drtikola. Po domě kolují fotky od Kratochvíla, ty určitě znáte, protože je zbožňuju a fotím je pořád. Teď přidávám plakáty s ženami tajemnými a nadpozemsky krásnými od Rubena Irelanda, které máme v qde-shopu a které se přepravou třeba občas trochu pokrčí a je záhodno je nechat doma:-)









úterý 31. března 2015

Proměna ložnice


v dubnovém čísle magazínu Nové proměny bydlení je práce Andrey Beranové. Krásná kombinace barev, přírodního dřeva a do toho celá černá stěna...tohle se neomrzí. A moje oblíbená retro skříňka s černobílými šuplíky je tutovka a tady zafungovala skvěle. 
Andrea na doplnění vybrala náš černý stolek TWO TONE. Pasuje sem perfektně a černobílé PLAKÁTY a kartičky přilípnuté na zdi jakbysmet.
Andrea umí:-)







neděle 29. března 2015

Je neděle večer,

po sobotní pauze (jo, už je to tak, celou sobotu jsem to vydržela a byla jsem vypnutá, úplně off-line) opět klinkají maily a hlásí se zprávy a "lajky" na fb a instagramu. 
Maily od mé účetní udělaly šlus za nedělním poklidem. Debaty nad daňovým přiznáním člověka vyburcují k plnému pracovnímu nasazení...mě teda určitě:-)
Když už jsem vyburcovaná, tak rovnou dělám  post na fb a tuto sem na blog a sepíšu seznam úkolů na pondělí pro sebe i pro ostatní...a už se na to pondělí těším, protože všechno zas poběží v normálním tempu, jakože pracovat dovoleno.
Být volná noha a pracovat doma a nemít nad sebou šéfa, chce řád. Jinak práci odkládáte a nic neuděláte nebo pracujete pořád. Já mám problém s tím druhým. Vlastně imrvere mám nic moc pocit, že nemám hotovo. Proto každý večer sepisuju úkoly na další den a pak odškrtávám. Když je splněno, tak bych měla mít volno...odškrtávání mi jde, volno nee:-)

Takhle se mi poskládal můj INSTAbřezen a TADY ještě něco navíc.

pondělí 23. března 2015

když je dům starý a podlaha skleněná...


Práci norských architektů z RRA mám ráda, hodně se mi líbí třeba tenhle dům
Zajímavé je i místo, kde pracují. Jejich studio se nachází ve vile z 19. století, kterou zrekonstruovali. Staré a nové ideálně propojené...užitečně, nápaditě, krásně. 
Když se nevyhazuje, ale recykluje, vzniknou věci a kombinace, které nikde nekoupíte...jestli to cítíte stejně, tak se z téhle inspirace asi radujete, jak já:-)
Krásný celý týden!
















Zdroj: Reiulf Ramstad Arkitekter

sobota 21. března 2015

slibně začalo...jaro


V pátek jsem v hobby marketu k naloženým překližkám a osb deskám přidala bílé muškáty. Asi jsem byla totálně omámená čerstvým jarem či co, protože muškáty nemám ráda a květinové truhlíky naše okna nikdy neviděla. 
Když už teda muškáty, tak jedině bílé. A žádné umělé truhlíky zavlažovací, postaru jsem k nim koupila obyčejný květináč z červené hlíny..vypadá to tak akorát.



Minulý týden jsme konečně z chalupy dovezli dvě staré skříně. A s prvním jarním dnem jsme je z louhárny ve Spomyšli už táhli domů. 
Vypadají teď chudinky odrbaně a nahatě, ale jen co vyschnou, začnu je brousit a tmelit...a už už se nemůžu dočkat až je dáme dovnitř a další várka knih se z banánovek přesune do luxusu.
Bez bazarových fotek by to nebylo celé:-)






čtvrtek 19. března 2015

Co dělám?

Pořád něco. Skáču od jednoho k druhému a dost mi chybí klid na promýšlení a soustředění na práci...neumím nové dispozice a barevné varianty sekat jak Baťa cvičky. 
Spousta provozních starostí mi bere čas. Ono to ale jinak nejde...návrhy jsou sladkým zákuskem, který je nutné si odpracovat.
Dnes jsem v rychlosti dávala dohromady další z barevných variant ložnice ve starém domě se starým nábytkem a ještě starším pianem. Když je hodně výrazných prvků daných, je těžké dělat zásadní změny...tři barvy dřeva je na jednu místnost prostě moc. Pro někoho práce, kterou je lepší nebrat, pro mě zábavný rébus:-) Chci, aby nový vzhled byl všechno, jen ne usedlost...vodvaz to bude, trošku.-)


středa 11. března 2015

Ostrovy v širé kuchyni


Mám slabost pro ostrovy, ne ty cizokrajné v mořích a oceánech, ale kuchyňské. 
Když to prostor dovolí, to je vlastně hlavní předpoklad a jediná nepřekonatelná překážka, tak navrhuju ostrovy. I když vím, že je to technicky náročnější, že to obvykle přinese komplikace s vedením odtahu od digestoře, přívodem elektřiny, vody, odpadu atd. Stejně je mi ostrovní řešení nejmilejší. Dodá kuchyni na zajímavosti a možná útulnosti a možná přidá trochu pocitu luxusu...tohle ale každý vnímá jinak.  
Nemám ráda efektní řešení jen pro oko, kuchyňských ostrovů se to ale netýká. U kuchyně je efekt výjimečnosti na správném místě. Kuchyň by měla být něčím výjimečná, je to ten nejdůležitější prostor v domě, v bytě.
Vybrala jsem některé obrázky ze své inspiro složky a zjišťuju, že jsou nějak moc stejné...můj názor na kuchyně je hold hodně vybraný a obroušený do minimálna:-)


Tak ještě trochu syrovosti holých cihel a malý dotek industriálu v podobě vysokých židliček z dílny. A mé oblíbené digestoře válcové.





























A úplně na konec ještě moji dva ostrovní miláčci. Jsou dost crazy a je mi jasné, že nikoho do něčeho takového nikdy nezlomím a žádné ááách nečekám, ale mě se ně  hezky kouká:-) 
Tohle už je ale o mé další slabosti pro...a o tom někdy příště.

Foto: Pinterest

pondělí 9. března 2015

tak už nám běhají


nové e-shopové stránky. Minulý týden jsme dokončili (se nevytahuju, mám na to lidi, sama bych to nedala:-)) základní proměnu a jsme ve fázi chytání much a ladění a chystání dalších příjemností pro zákazníky.

A proč proměna? Proč další hora práce, když ty původní fungovaly a zle nevypadaly? 
Protože změna je život, přeci:-) 
Protože po roce provozu zjistíte, že se potřebujete posunout dál...to protože jsou kolem mě lidi o hóóódně mladší, tak nemám šanci zůstat stát na místě a zbytečně dlouho se dojímat nad tím, co funguje a je ještě dobré. Změna vzhledu je až ta třešnička na dortu, zásadní je změna vnitřku, toho, co není vidět.

No a taky je potřeba o e-shopových dějích a produktech psát...tady jsem ale narazila na svoje mantinely v hlavě. Připadalo mi hodně hloupé, vkládat to všechno sem, na můj blog o všem možném. Přeci z něho neudělám blog e-shopový! 
Ne neudělám. Nový blog e-shopový bude součástí e-shopu a tady zůstane můj obvyklý pelmel...od šatiček, přes mou práci, přes zoufání si nad mým zahradnickým neumětelstvím až třeba po domy snové.
Doufám, že s jarem přijde více energie, protože jsem poslední týdny totálně vyřízená...s mou současnou formou to vidím tak na jeden post za měsíc:-) 
Krásné pondělí!