čtvrtek 30. ledna 2014

obr obrovský



Tak téhle obrovské věci jsem povolila pobyt v našem domě, přesněji, v mé pracovně. Zabírá takový kus místnosti, že pořád nemůžu věřit, že jsem na to kývla, mám přece ráda volné prostory...a teď tohle. 
Jenže v pracovně není pro nepraktické vize místo. 
Nutně potřebuju velkou pracovní plochu a hodně místa na schování všech šicích propriet. Nacpu je do všech těch extra hlubokých šuplíků a bude uklizeno...
Na některých částech je vidět, že byl původně světlý, někdo si ho trochu přimořil dotmava. Není to hezké, takže starouška vysloužilého čeká omlazovací kůra. 




úterý 28. ledna 2014

ostrý úhel

 

Proč někdo vymýšlí takové šílenosti? Jemnější výraz pro ostrý úhel v kuchyni bohužel nemám po ruce. Tahle libůstka není přáním majitelů, kteří už neví co by...je to nápad architekta, jak ozvláštnit projekt bytového domu. Co je tak špatného na pravém úhlu? Možná je moc obyčejný a má ho každý:-)

Naplánovat kuchyň do takové špice není raz dva hotové. Bylo potřeba vytvořit nečekaně mnoho variací a rozhodování trvalo dlouho. Majitelé chtěli prostor využít na sto procent a kopírovat daný prostor, nakonec vyhrála narovnaná a odlehčená varianta. Ta bude nevelkému prostoru svědčit více, naštěstí je v bytě komora, ukládat bude kam.


pondělí 27. ledna 2014

staré dveře...



mám v plánu o ně někde zakopnout. Budou opřené někde u kontejneru se sutí a nebude o ně nikdo stát. Krásné, masivní, perfektní řemeslo, ideálně s krásnou klikou a panty. Budou moje, moc potřebuju zajímavé pozadí a desku na focení. 
Když těch nalezenců bude víc, budu čekat, až se přihodí, že se někomu budou hodit.
Dá se s nimi kouzlit...můžou se stát stolní deskou, čelem postele, obložením nebo zase dveřmi...


středa 22. ledna 2014

na mramorové vlně



Obliba všeho, co vypadá jako mramor nebo je skutečným mramorem, mi zkraje přišla hodně podezřelá. Bože, komu se může líbit něco tak nabubřelého, tak moc imitovaného?

Vždycky se mi vybavila ta nejstrašnější kuchyňská deska s povrchem imitující bílý mramor-byla snad v každé panelákové kuchyni. Černá imitace zase byla společnicí rádoby rustikálních kuchyní.
Když přišla možnost vybírat desky kamenné, nikdo, opravdu nikdy nikdo si u mě nevybral bílý nebo černý mramor...právě kvůli té vzpomínce na profláknuté imitace.

Nedivte se, že na mramorovou vlnu naskakuju s velkou opatrností. Prozatím jsem do mého obchodu vybrala tyhle krásné stolky WhiteStone.
Příjemná kombinace teplého dřeva se studeným kamenem, tři velikosti...jo mě to přesvědčilo.

WhiteStone
WhiteStone


úterý 21. ledna 2014

neutrální



Rozumně neutrální interiér vytvořila architektka Ella Leoncio z Merlbourne. Budoucí obyvatelé jsou neznámí, proto  ta strohost a absence výrazných barev. V hlavní roli jsou kvalitní materiály, textury, detaily a velkorysý prostor. 
Je to příjemně neutrální pozadí pro oblíbené barvy, předměty a příběhy nových obyvatel.










via: pagesfrommymoleskine

pátek 17. ledna 2014

tak to prostě chodí,


práce je buď málo nebo strašně moc. Nikdy to není tak akorát. 
Zakázky přichází ve vlnách.  Jo vedu trochu adrenalinový život, ale za všechno se platí...dělám, co mě baví a to je velký luxus.
Mám teď před sebou spoustu krásné práce...navíc prozkoumávám navrhování v dalším programu. Čeká mě hodně pracovní víkend.
Ať ten váš je odpočívací.


středa 15. ledna 2014

neptejte se mě,

jen tak mezi řečí, co čtu.  Odpověď je vždycky na dlouho-až tak, že by vám to nemuselo být milé. Nikdy neexistuje krátká odpověď. Jsem knihomol a čtenářský maniak. Všude mám odložené knihy- romány, které čtu rychle hned, knihy vzácné, plné odžitých zkušeností, které čtu znova a znova, knihy chytré, které čtu taky pořád dokola... 



Moje aktuální čtení je tahle hromádka. Jsou tam knížky "pracovní", ty čtu stále,  pořád se vracím ke knihám Paula Johnsona (teď Zrození moderní doby), píše o historii v souvislostech-zjistila jsem, že když si určité události nemůžu propojit, nemůžu je ani pochopit. Takové ty časem a místem ohraničené údaje (známe ze školy) jsou pro mě k ničemu...

Mám tu i moje milované silné ženy, teď Sidonii Nádhernou a Adrienu Šimotovou. Já tyhle silný baby fakt zbožňuju, něco mě k nim pořád táhne. Jejich osudy mě nějakým zvláštním způsobem nabíjí a možná i posouvají k větší vyrovnanosti a odolnosti, nevím...nedá se to napsat jednoduše a taky je to dost soukromé...



Taky jsem znovu z knihovny vytáhla Kožíkem sepsané osudy malířky Zdenky Braunerové. Když jsem to četla před dvaceti a něco lety, byla jsem z Braunerové nadšená, teď na ni koukám trochu jinak, ale čtení je to poučné zase s ohledem na ty moje souvislosti...fin de siécle byla zajímavá doba...a už končím, protože by to bylo na dlouho.

Hezké počtení z mého opravdu moc příjemného popovídání s Janou Kloučkovou Kudrnovou (blog Z lesa) najdete dnes na našem Anunkblogu.
Krásný den!

pondělí 13. ledna 2014

pro něho,




zástěra ušitá s péčí a z lásky. Nedalo se to odbýt nějakou takovou kupovanou...
on vaří, když já nestíhám, když nás chce překvapit, když chce vyzkoušet něco hodně mňam.
Je ušitá z nakupených zásob-něco jako tenká džínovina, zbytek pevné šedé bavlny a spona ze starých kalhot.  
Chtěla jsem zástěru obyčejnou, chlapskou...tak snad to bude ono.
A protože to neumím hrc frc, tak z toho vylezla věc oboustranná.
Krásné pondělí!

sobota 11. ledna 2014

s Iggy P. v jídelně




Hamburk. Činžovní dům z 60. let. 
Původně kanceláře, dnes rozlehlý byt s úžasně uvolněnou atmosférou. 
Čisté linie, odkryté betonové sloupy a překlady, původní dubová podlaha, směs vintage a moderního. 
Všeho tak akorát, nic nepřebývá, nic nevyčuhuje. 
Namíchat takhle harmonickou směs je těžká disciplína.



pondělí 6. ledna 2014

...

Tentokrát to vánoční skoronicnedělání a lelkování bylo dlouhé. Užili jsme si to, ale pravidelný pracovní rytmus už mi chyběl. Dneska je po dvou týdnech prázdný dům... 
a mám klid a čas na práci. 
Tohle je nevýhoda domácí kanceláře, jste jakoby pořád k dispozici, jakoby máte pořád čas řešit provoz domácnosti...

U nás to vypadá ještě trochu vánočně.  Náletovému stromku to zatím svědčí,  sundala jsem ozdoby a může tu s námi ještě pobýt.