středa 11. září 2013

nejsme tu na furt



kolem téhle jistoty krouží moje myšlenky... čím dál víc. 
Taky znovu promýšlíme, zda a jak dlouho v té naší "divočině" chceme žít, zda nenastal čas opět zvednout kotvy. 
My jsme totiž ptáci stěhovaví...a mě to táhne zpátky do mého města. Zatím to tu krášlíme a vylepšujeme-uvnitř i venku, plot  obrůstá zelení, popínavky a plazivky se úspěšně množí, možná se pustíme i do sázení užitečných stromků. Na furt to tu ale není.



2 komentáře:

  1. Jo, tomu rozumím. Taky jsme půlkou hlavy jinde. Které je to tvoje město?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já vím:-) ty míříš do divočiny a mě tahá zpátky město. Praha je moje láska, i když jsem se nějakým nedopatřením narodila v Sudetech a o romantice zapadlých míst vím své.

      Smazat

Děkuji za všechny vaše komentáře.