"Zády k sobě" a musím Julii Franckové vyseknout poklonu. Krkavčí matky umí excelentně. Tahle socialistická Käthe je fakt hnusná.
Jsem v půlce. Nějak to nemůžu dočíst, nejsem schopná přelouskat více stránek najednou, jak se mi to v hlavě šprajcuje.
Krkavčí matka Helena v "Polednici" se dala jakž takž pochopit, Käthe je pro mně nestravitelná...
Díky za tip, po knížce aspoň jedné se podívám. Jestli přečtu/dočtu nevím, ale zajímá mě, jak se dá téma krkavčí matky uchopit. Já jen na tu svou pomyslím a hroutím se, raději zavřít do hluboké skříně, než zpracovávat...
OdpovědětVymazatChmury si nepřivolávej a čti raději něco veselého:-) Tohle je opravdu depresivní čtení, já jsem od přírody taková opečovávací a absolutně ty ženský nechápu. Ony jsou sobecké, zahleděné do sebe, ty děti jenom trpí a nemůže to dopadnout dobře...
VymazatZvláštní je, že ve spoustě knih a filmů, které jsou teď in, vystupujou tak trochu/úplně psychopati. Myslím, že to není dobře. Ale pár z těch děl zaujalo i mě - ovšem tuhle autorku neznám. Vyzkouším!
OdpovědětVymazat