v hlavní roli schodiště

Majitelé tohoto bytu v centru Bergama původně obývali pouze spodní patro. Při rekonstrukci bytu se rozhodli propojit starý byt s podkrovím. Vznikl tak obrovský obytný prostor s rozlohou 240m2. 

Mostem mezi oběma patry je nyní nové schodiště, které se díky tvaru, mohutnosti a výrazné temně šedé barvě, stalo dominantou celého nového bytu.  

Hlavní obytný prostor má výšku dvou pater, navazuje na něj jídelna a kuchyň. V horním patře je klidová zóna s ložnicemi, koupelnou a s pokoji pro děti. 

Nově vzniklý velký byt je propojen a sjednocen nádhernou teakovou podlahou, která kontrastuje s převažující temně šedou barvou. 

Celý prostor vyniká také použitím minima nábytku a výběrem světel

Zachumlávání do vlny začíná

Vypadá to, že je tu opravdu podzim a já o víkendu budu přerovnávat... Letní šaty, sukně, šortky a halenky se definitivně přesunou do zadní řady nebo do krabic.
Nahradí je svetry, vesty, vlněné sukně, teplé kalhoty a teplá sáčka. Nepatrné hedvábné šátečky pro parádu nadhradí teplé zachumlávací velké šátky, falešné roláky a šály.
Je to vlastně hlavně výměna materiálů-lehounkou bavlnu, viskózu a hedvábí nahradí vlna, samet, manžestr...
Vyteplené kousky nebudou snad ještě chvíli potřeba.

kuchyň a stolek pro dva

V kuchyních a zejména v kuchyních propojených s obývacím prostorem se často objevuje velmi oblíbené sezení u tzv. barového pultu nebo u pracovní desky tj. ve výšce kolem 90cm. 

Pokud je v interiéru  klasický jídelní stůl, tak proč ne. Jde o další místo k usednutí, většinou příjemně blízko vaření.

Není ale ideální mít sezení ve výšce a ještě většinou v řadě vedle sebe, jako jedinou variantu stolování.
Je to styl rychloobčerstvovna, bufet.
Umíte si představit na takovém místě romantickou večeři nebo takovou tu správně dlouhou víkendovou snídani s čtením si novin a povídáním ? Já tedy moc ne.

Připadá mi lepší, i při nedostatku místa, vymyslet umístění jídelního stolu, třeba i hodně malého.

Jednoduchost není jednoduchá

Na esej Mileny Jesenské, kde píše o cestě k jednoduchosti, si vzpomenu vždy, když se snažím obhájit uměřenější, jednodušší podobu návrhu a narážím na věty "chceme to nějak zateplit". 

Naskakuje mi husí kůže, když vidím oranžovou a žlutou výmalbu s bukem na podlaze, když si vzpomenu, že většina normálních interiérů je nesmyslně zabarikádovaná nábytkem, přezdobená, přeplácaná. To všechno pro pocit "zateplení"

Vím, že cesta k jednoduchosti a uměřenosti není jednoduchá.  Nikomu to nevnucuji, pouze chci inspirovat k přemýšlení. 

Proč se všichni obklopují tolika zbytečnými předměty,  které je nutné ukládat do dalších zbytečných skříní a polic? 

Já jednoduchost a uměřenost k životu potřebuju.
Potřebuju mít kolem sebe volný prostor a harmonii, miluju málo barev, málo předmětů  - v takovém interiéru se cítím opravdu dobře.
Na obrázcích je moje oblíbená barevná kombinace:  bílá, černá a  světlejší dřevo. Pokud si říkáte brrr a naskakuje vám husí kůže, tak se omlouvám :-)

interior architects i29

 

 

 

víkendové obrázky

O víkendu bylo opět krásně a nejlíp bylo venku, přesto se trochu peklo a vařilo... samé dobroty. Také se mi podařilo přeskládat část knihovny a vytřídila jsem všechny svoje chytré knihy o bydlení, o designu, o barvách - zjistila jsem, že už jich mám docela pěknou hromádku.

 

   

  

Jako ze stavebnice

Tak tahle lampa mě okouzlila, je taková celá neforemná, hranatá, jakoby poskládaná ze stavebnice.
Jmenuje se Lotek, je to stolní lampa s LED zdrojem, na ocelové základně jsou ramena z eloxovaného hliníku.
Jde o novinku firmy Artemide. Byla předvedená na veletrhu Euroluce 2011 v Miláně, autorem je designer Javier Mariscal.

Artemide, Lotek

Artemide, Lotek

Artemide, Lotek

Radost za pár korun

Nakupuju spíš nerada. Ovšem nákupy  věcí zvláštních, ulítlých nebo ještě lépe z druhé ruky, tak to je úplně jiná kategorie... 

Na bílé misky zajímavého tvaru jsem narazila překvapivě v Levných knihách a "šperky" jsou ze second handu.

 

 

 

recyklace

Minimalismus a 16. století

Rekonstrukce historického domu z 16. století, který se nachází v nejstarší části města Girona ve Španělsku, se hodně povedla. Autorkou projektu je architektka  Anna Noguera.
Jde o spojení staré architektury s novými prvky. Nový interiér je spíše minimalistický, uměřený, strohý  s důrazem na volný prostor, světlo a čisté linie.
Z použitých materiálů nejvíce vyniká kámen, dále dřevo, železo a beton. Barva dubu interiér zatepluje, zatímco ocelové prvky, kámen a beton vytváří kontrast.

 

  

 

Co na sebe?

Venku je k mé velké radosti stále příjemně teplo a slunečno. Jsem ráda, že na sebe zatím  nemusím vrstvit teplé oblečení.

Tady je moje, ještě pořád spíš letní než podzimní, inspirace.

 

zahrada zůstane divoká

Vím, že naše zahrada nikdy nebude uhlazená, načinčaná, katalogová - nejde mi to, neumím to.
Máme zahradu komplikovanou-je celá z kopce, do kopce.
Za domem byl hodně prudký svah, nevypadalo to dobře, rostl tam jen plevel, špatně se to udržovalo.
Sehnali jsme kámen ze staré zbourané zdi a postavili jsme zídky, které svah rozdělily.
Vznikly malé terásky, které  už bude snadné osázet - začala jsem  vřesem.
Zídky zatím úspěšně obrůstá břečťan, kapradí...

zahrada

zahrada

zahrada

zahrada

zahrada

zahrada