nevyhazovat,

neničit, nespálit v kamnech...když objevíte kus trámu ze starého krovu. 

My jsme tenhle kousek zachránili před vyhozením na poslední chvíli...je to takový malý zázrak, protože je z velmi starého krovu, je na něm poznat stará ruční práce a má opravdu impozantní tloušťku. 

Po obrušovací kůře se ukázala nádherná kresba dřeva. Zatím slouží jako odkládací stolek a to mu i zůstane...jen ho asi ještě čeká cestování po domě než si na sebe zvykneme, než se u nás zabydlí:-)

Na fotkách je vidět, že nemáme lautr všechno z bazaru a kontejnerů, že mi to nedá a občas si pořídím něco úplně nového. Lampa Reader a porcelán Bohemia White z našeho QDE-SHOPu.

Krásnou neděli přeju.

pořád je co

objevovat a obdivovat. Mám slabost pro staré, původní detaily v interiérech pražských činžáků. Při schůzkách s klienty mám plné ruce práce a často zapomínám fotit...tady je torzo  mých vizuálních vjemů z poslední výpravy.  

Říkám si, že je to velké štěstí, zůstat žasnoucím dítětem, když se vám tohle povede, život je hledle veselejší a šťavnatější. I když se kolem vás "čerti žení". 

Krásný celý příští týden a nebojte se žasnout:-)

staré, krásné

Jsem trochu ujetá na staré materiály a řemeslo. Kudy chodím, fotím detaily, většinou blbě, protože telefonem. Postupně mi vzniká roztodivná sbírka fotek zničených dlažeb, rozbitých skel, zaprášených zábradlí, která má pro mne velkou cenu.

Líbí se mi kombinace terasa a mozaiky na první fotce, barvy na starých dlažbách, perfektní řemeslo na starých mřížích a zábradlích. Pražské činžáky jsou plné takových pokladů.