chodím městem...

dnes  Karlínem po barevných čtvercích a kolečkách. Z těhle blbostí mám vždycky takovou radost, až mi to přijde krapet nenormální (to když se nad sebou vážně zamyslím). Ti, kdo mě dobře znají, se samozřejmě vůbec nediví :-)

Krásné dny plné jednoduchých radostí přeju!

tonka TRAM

Chodím okolo a vždycky mě donutí zastavit se... vznáší se ve výloze prodejny na Moráni, krásně bílá, čistá, jednoduchá...je výjimečná a nedá se přehlédnout, židle TRAM.

Další tonka, která se povedla. Spojení tradičního ohýbaného dřeva a moderně tvarovaného sedáku, který připomíná laminátovou skořepinu tramvajových sedaček (odtud  název TRAM), možná přitáhne pozornost i všech obdivovatelů zbožňovaných eamesek.

Cena, za kterou se židle prodává, není nejnižší. Je to ale krásný kus nábytku, perfektní řemeslo. Myslím, že na tuhle židli se s klidem posadí i vaši vnuci, pravnuci, prapra...

Židle TRAM je novinka, Ton ji představil na veletrhu Salone Internazionale del Mobile v Miláně letos v dubnu a vznikla ve spolupráci s vídeňským designérem Thomasem Feichtnerem. 

Zdroj: TON
    

nejsme tu na furt

kolem téhle jistoty krouží moje myšlenky... čím dál víc. 

Taky znovu promýšlíme, zda a jak dlouho v té naší "divočině" chceme žít, zda nenastal čas opět zvednout kotvy. 

My jsme totiž ptáci stěhovaví...a mě to táhne zpátky do mého města. Zatím to tu krášlíme a vylepšujeme-uvnitř i venku, plot  obrůstá zelení, popínavky a plazivky se úspěšně množí, možná se pustíme i do sázení užitečných stromků. Na furt to tu ale není.