chodím městem...

dnes  Karlínem po barevných čtvercích a kolečkách. Z těhle blbostí mám vždycky takovou radost, až mi to přijde krapet nenormální (to když se nad sebou vážně zamyslím). Ti, kdo mě dobře znají, se samozřejmě vůbec nediví :-)

Krásné dny plné jednoduchých radostí přeju!

tonka TRAM

Chodím okolo a vždycky mě donutí zastavit se... vznáší se ve výloze prodejny na Moráni, krásně bílá, čistá, jednoduchá...je výjimečná a nedá se přehlédnout, židle TRAM.

Další tonka, která se povedla. Spojení tradičního ohýbaného dřeva a moderně tvarovaného sedáku, který připomíná laminátovou skořepinu tramvajových sedaček (odtud  název TRAM), možná přitáhne pozornost i všech obdivovatelů zbožňovaných eamesek.

Cena, za kterou se židle prodává, není nejnižší. Je to ale krásný kus nábytku, perfektní řemeslo. Myslím, že na tuhle židli se s klidem posadí i vaši vnuci, pravnuci, prapra...

Židle TRAM je novinka, Ton ji představil na veletrhu Salone Internazionale del Mobile v Miláně letos v dubnu a vznikla ve spolupráci s vídeňským designérem Thomasem Feichtnerem. 

Zdroj: TON
    

nejsme tu na furt

kolem téhle jistoty krouží moje myšlenky... čím dál víc. 

Taky znovu promýšlíme, zda a jak dlouho v té naší "divočině" chceme žít, zda nenastal čas opět zvednout kotvy. 

My jsme totiž ptáci stěhovaví...a mě to táhne zpátky do mého města. Zatím to tu krášlíme a vylepšujeme-uvnitř i venku, plot  obrůstá zelení, popínavky a plazivky se úspěšně množí, možná se pustíme i do sázení užitečných stromků. Na furt to tu ale není.

velocipédy

krásné, staré, opotřebované. Jsou okousané zubem času, ale jezdí a to je hlavní. Nejsou to stroje pro závodící "elasťáky", s tímhle vybavením je možná pouze jízda pomalá, kochací. 

Ti, kdo je tu parkují, možná patří do "klubu nevyhazovačů"- věci se používají dokud slouží, dokud se nerozpadnou. Nám, co neradi nakupujeme, nakonec nic jiného nezbývá, než nevyhazovat. 

A to stříbrné kolo s růžovým košíkem je opravdu vyladěné. Krásný víkend v pomalém tempu vám přeju!

tjirp

je zarážka-to aby dveře nebouchaly. Jednoduchý tvar ptáka, masivní dub, čistý objekt, užitečná věc. Mám ráda věci k užitku, na které se hezky kouká.

   
    Od CAS MOOR

jsem zpátky

v realitě, ve vysilujícím ruchu Prahy a možná jsem zpátky i na svém blogu. Dělám u toho velký otazník, protože je tolik věcí, které musím, že na ty radostné bohužel čas nezbývá.

Teď je mi ale krásně, probírám se fotkama a chci mít v hlavě  vzpomínky na  milovanou Itálii co nejdéle to půjde. 

Venezia

 
O výletu do Benátek jsem dnes psala na Anunku, možná jste v Benátkách ještě nebyli, možná vás zlákám k báječnému výletu.
Krásné prázdninové dny.

setkaly se v Brně,

setkaly se čtyři, co vždycky chtěly mít ánunk...

věděly, že mít ánunk, mít ponětí, vědomí o něčem, tušení je totiž vždycky lepší, než ho nemít. 

Nakonec měly nejen ánunk, ale i Anunk, neboli Anunkblog  a to bylo  úplně to nejlepší, co se těm čtyřem, plujícím na jedné vlně,  mohlo přihodit. Zazvonil zvonec a pohádky je...začátek.

Začínáme, chceme náš, blogováním, googlováním a žitím nabytý ánunk, předat dál. Chceme  tvořit spolu-já, Renata, Jana a Klára. 

Jsme hodně stejné i hodně jiné, smějeme se stejným věcem, ironie je naše souputnice. 

Věřím na šťastné náhody, na podivuhodná setkání, na zákon o nevyhnutelné přitažlivosti lidí stejně naladěných. My čtyři jsme se prostě v tom obrovském virtuálním prostoru potkat musely.  

Ať je pro vás náš nový, milovaný Anunkblog místem inspirace, oázou pohody, přátelským pohlazením. A kdybychom náhodou ze sebe dělaly moc velké chytrolínky, tak nám to určitě napište!  

prší a prší...

a naší zahradě v lese to vysloveně svědčí. Kapradí, bergénie, břečťan a bohyšky si v tom vlhku báječně lebedí a rostou jak o život. Zelenější už to tu být nemůže!

never complain, never explain

Už je to tak, ve své nové pracovně budu trávit více času. Mám tu už vlastně všechno, co potřebuju. To všechno je zatím trochu halabala poskládané, ale časem to vyladím. Myslím, že tohle místo je to pravé pro schraňované obrázky mých dětí. 

Synova fantazie "Kůň v oblacích" vznikla asi před osmnácti lety a koukám na  to pořád moc ráda. V myšlenkách se vracím do dob, kdy jsem mohla všechen svůj čas věnovat dětem, kdy jsem se rozhodla zůstat doma, nemyslet na práci, na kariéru. Užili jsme si to a dneska vím, že to bylo to nejlepší rozhodnutí. 

Přeju vám veselou náladu do dalších dnů a samá dobrá rozhodnutí:-)

cloud and bird

je zábavná dvojka z drátěného pletiva od designerky Benedetta Mori Ubaldini. Z králíkárny přímo do oblak pro  Magis.