je jak za odměnu. Blíží se konec října a pořád je krásně a teplo, pořád se dá sedět venku.
Když se slunce schová za mraky, já, věčně zmrzlá, vytahuju teplé svetry a deky. Tuhle světlou jsem loni upletla ze starých páraných zbytků opravdické vlny. Je nádherně zachumlávací, měkká a stoprocentně zahřívací.
Krásnej koutek, nic přečančanýho, umělýho, prostě takové jak bych to řekla ... jednoduše obyčejné a jak je to krásné. I já jsem zmrzlouš a pro změnu scháním deku na doma :-)
OdpovědětVymazatJá nečančám:-)
VymazatTak do té bych se taky zachumlala ráda, je nádherná!
OdpovědětVymazatSice recyklovaná, ale mě to tak víc baví. Díky:-)
Vymazat