chodím městem...

Všichni jim nadávají, všichni je odsuzují...umělce pouliční. Svými výtvory zdobí každou volnou plochu, bohužel někdy i tam, kde se to moc nehodí, ale to je to poslední, co tihle mladí, odbojní "protivšem" řeší. 

Z některých, když už nejsou tak odbojní, se nakonec stanou umělci obdivovaní, uznávaní.

Já mám ty abstraktní čáry hodně ráda. Chodím městem, hledám, nacházím, fotím obrazy a úžasné barevné kombinace. 

Starým oprýskaným zdem a vysokým nevzhledným plotům to pouliční umění vysloveně svědčí!

Nebo jste úplně, zásadně proti?

svítící měď

Výrazná světla jsou pro interiér hodně důležitá. Bez krásných světelných objektů to nikdy není ono. 

U nás se na téhle položce bohužel vždycky dost šetří a bohužel se lidé i bojí mít doma něco výrazného...jako že se to nebude ke všemu hodit...

Pak se obvykle v jednotlivých místnostech svítí jedním centrálním světlem(výběr podle hesla: "čím nenápadnější, tím lepší"), sem tam nějaká lampička u postele nebo na pracovním stole. Mě to přijde málo...proč si nepořídit krásné světlo jen proto, že je krásné?

retro 70´copper

Mám výrazná světla v interiérech ráda, líbí se mi všechny krásné, zajímavé, zvláštní až divné světelné objekty. 

Doma je všechny mít nemůžu (nad jídelním stolem už visí světla dvě a těch lamp už je tu taky dost), tak je přidávám do e-shopu...aby bylo z čeho vybírat.

Teď přibyly teple zářící měděné koule, malé, velké, jaké chcete. Všechny mají šmrnc a v interiéru opravdu září. 

big glow copper, multishine copper

Je úplně šumafuk, jestli ještě je nebo už není měď trendy...ta světla jsou jednoduše krásná a to úplně stačí.

kuchyň-ostrov

Hodně jsme rozvažovali, zda tak malý prostor unese tak velký ostrov...ale nutně jsme potřebovali zvětšit pracovní plochu kolem varné desky, potřebovali jsme dostatek úložného místa, potřebovali jsme místo pro vinotéku. 

Klientka se odvážně rozhodla pro ostrov co největší, velký jak jen to půjde...a nelituje, nebojte se. V kuchyni je opravdu úplně nejdůležitější mít dost místa na ukládání a na práci a mít vše po ruce. Prostor pro piruety a pobíhání není nutný. 

Po delší době jsme nedělali kuchyň leskle bílou:-)

Barvy jsme ladili k už hotové podlaze z marmolea a dveřím z imitace akátu.

Byla to příjemná změna. Tahle kuchyň je bezúchytová, je krásně šedá, matná, pracovní deska je v imitací akátu.  Roletová skříňka, granitový dřez, velké výsuvy, obložení z tvrzeného skla-samé krásné a praktické věci...

Nádherná práce, báječní klienti!

Jsou to jenom obrázky-návrhy, ale finální:-) Nafocení klasicky nestíhám.

Interiéry Quality Design

na zahradě

Od té doby, co máme zahradu, tak letos poprvé přemýšlím o pěstování něčeho užitečného, něčeho k jídlu.
Zatím jsem pěstovala jenom bylinky a trochu jahod. Mám pocit, že jsem na zahradničení dost levá a bojím se, že tu nic nevyroste. Ale zkusím to... ono to nějak dopadne:-)

Zatím hledám informace a inspiraci, připravuju první záhony, kupuju semínka a na okně už mám bylinkovo zeleninovou mini zahradu.

Mám trochu strach, že naše lesní mikroklima nebude všem rostlinkám (keřům a stromkům) svědčit. Nechci se pouštět do něčeho velkého, pro jistotu začnu s malinama a ostružinama...to by mělo klapnout.

Na Pinterest mi moc času nezbývá, přesto jsem trochu zajímavých nápadů našla.  Moje poslední piny byly celé o zahradě...začíná to vypadat vážně.

jarní

Dnes to venku na jaro nevypadá, ale ještě v pátek bylo nádherně, tak jsem ve skříních udělala jaro-to dělám strašně moc ráda, protože zimu opravdu nemusím. Všechno zimní je přesunuté do krabic a do zadní řady. 

Už se těším na lehká saka a milované trenčkoty (jsem zjistila, že jich mám ve skříni šest... jo, je to hrozné, ale copak se dá vyhodit věc, na kterou jsou trendy krátké). Těším se na moji oblíbenou kombinaci-džíny, bílá halenka nebo pruhované triko, šněrovací botky a béžový trenčkot. Těším se, že někde objevím kabátek v krásně tyrkysové barvě...moc by mi pasoval k šedinám, pro které jsem se rozhodla. 

Teda prozatím, protože jsem hodně naštvaná...už poněkolikáté se barvení kadeřnicím vůbec nepovedlo, naposledy barva zmizela do čtrnácti dnů. Velmi špatná investice...jsem si říkala, že těch hodně peněz raději věnuju na charitu...tak uvidím, třeba budu s šedou hlavou v pohodě nebo vyměknu a znovu se pustím do předem prohraného boje s přírodou.

Krásnou neděli!

primitivní výšivka

na ruční pletenině, tak na takové hokusy pokusy jsem měla čas asi před sto lety. Nechápu, proč jsem se do něčeho takového pouštěla...

Příběh mého veledíla ukončilo nekompromisní párání, nenašla jsem odvážlivce, který by to nosil :-)

když

mám hodně práce, tak vlastně celý den sedím u počítače a vůbec nevnímám čas...a to mi  nedělá moc dobře, večer jsem rozlámaná a připadám si jak mimoň.

Musím odbíhat, chvíli dělat něco jiného, protahovat se. Teď, když je venku tak krásně, tak mi odbíhání a přepínání nedělá žádný problém...na zahradě toho zatím k okukování (a ani na práci) moc není, ale výhled do vysokých stromů úplně stačí. Plus ta ptačí zvuková kulisa...takový malý ráj to tu je.

nevyhazovat

Starožitný nebo jenom starý, vlněný koberec (ta vlna je prosím podmínka). Může být vybledlý, třeba i trochu ošoupaný...nic z toho není důvodem odmítnout ho, když vám ho chce někdo vnutit, když ho objevíte na půdě nebo u popelnice.
Stačí nechat ho pořádně vyčistit a pak už jenom přemýšlet kam s ním. 

U výrazně barevných a vzorovaných kusů to bude chtít trochu citu pro barvy a kombinace, když tohle náhodou postrádáte, nechte si raději poradit. To aby se z koberce nestal podivný vetřelec.

Ten nejlepší efekt vytvoříte v kombinaci s minimalistickým nebo s citem namíchaným nábytkem, chce to kontrast, pokud ovšem nemáte v úmyslu bydlet po zámecku:-)
Já sama bych volila hodně velký kontrast, pak to má tu správnou energii a šmrnc.

Mám ráda recyklace a oživování všelijakého harampádí. Využívám a používám staré věci (i modes robes)...nakupovat nové jdu jen, když se pro něco opravdu nadchnu nebo když není zbytí. Můj příběh se starým kobercem znáte, psala jsem o něm tady.
Starých, darovaných, někde posbíraných, recyklovaných předmětů máme v domě kolem sebe více...možná udržím tempo a bude z toho  "nevyhazovat" na pokračování.

krásná nebo divná?

Tuhle lampu jsem na fotkách různých interiérů okukovala už dlouho...upoutá okamžitě pozornost, oči vám na ní zůstanou, protože je zajímavá. Na první pohled na mě vždycky působila jako divná přerostlá stolní lampa. 

Na druhý pohled mi začala ladit do syrovějších, industriálních interiérů a nakonec si ji umím přestavit téměř všude. Když ji vidíte v takhle krásně vyladěném interiéru, tak o ni možná taky začnete přemýšlet...

Já jsem ji do e-shopu přibrala nedávno-pořád vybírám nové věci, ale není to jednoduché...to, co je krásné, je obvykle zbytečně drahé a já si fakt nemyslím, že je dobré nastrkat všechny peníze do bydlení.  

Ještě než začne to pravé jaro, stíháme malou akci a vy můžete využít nákup se slevou...a zrovna na věci, které se hodně líbí, to abych vám udělala radost.  

No, asi to není ten nejsprávnější marketingový postup, ale já všechno dělám nějak jinak.-)

Přeju vám báječný start do nového týdne. Já mám velkou radost, že bude krásně a taky...na konci týdne za mnou přiletí ta nej, nej návštěva...těším se úplně šíleně.

http://qde-shop.cz/

nápad na neděli

z kategorie nejblbější: chtít proběhnout ten modrožlutý barák o víkendu v rychlosti...nějak jsem zapomněla na žasnoucí rodinky zaparkované na ikeácké autostrádě. O víkendu nikdy více!

dnes...

to opět stálo za to! 

Celé dopoledne mezi mnou a výrobou v Německu lítaly maily...chvílema trochu zoufalé. Fakt to dá někdy zabrat vysvětlit, německému technikovi, že chci něco vyrobit jinak, než jak to vymysleli oni. Stále se ptá proč...můžou si hlavu ukroutit, když dostanou objednávku ode mě. Těžko chápou, proč si nedokážu vystačit se stovkama různých skříněk ze všech katalogů. Proč musím pořád něco vymýšlet??? Jejich odpovědi jsou plné tuplovaných vykřičníků:-) 

Někdy se trochu lekám, do čeho se to zase pouštím, že to třeba blbě dopadne, že mi ty moje výmysly zatrhnou...ale nakonec se vždycky domluvíme. Hezky jim poděkuju za trpělivost a odvahu...vím, že to dělají navzdory svým škatulkám a naturelu...

Dnes jsem taky stihla skouknout a zaměřit koupelnu, která v létě bude vypadat hodně jinak...

Dnes se mi opět, asi po tisící potvrdilo, že ke své práci úplně nejvíc potřebuju trpělivost...velikou a mít ráda lidi. Naštěstí mi tohle bylo naděleno do foroty...

Když se velká zakázka zadrhává na velké váhavosti a nakonec se všechno zašprajcne na titěrnosti, jako je výběr dřezu, když s klientkou řešíte už pátou variantu a nakonec se vrátí k té první...usmívám se a tiše doufám, že jsme u konce. 

I když mě ten proces, to obvyklé vracení se k první variantě, vlastně hodně baví.

Fajnový den to dneska byl! A to jaro všude kolem!